Vojáci AČR ani POKOS nemají v létě prázdniny

1 pomoc instruktaz
  • 2.8.2024
  • Vladimír Mikulenka

I v letošním roce děti ze školních lavic vyrazili za dlouho očekávaným odpočinkem i dalšími prázdninovými dobrodružstvími a vojáci Krajského vojenského velitelství České Budějovice jsou opět u toho. Alespoň u té části, která vyrazila strávit část prázdnin na letních dětských táborech, jejichž zřizovatel požádal o návštěvu a prezentaci Armády České republiky (AČR) v rámci provádění POKOS.

Pro AČR, a tedy i pro POKOS (přípravu občana k obraně státu) tedy léto ani prázdniny rozhodně odpočinek neznamená. V gesci Krajského vojenského velitelství České Budějovice je provádění POKOS v jihočeském regionu, a kromě organizování školení učitelů a branně vědomostních závodů pro žáky základních a středních škol, mohou příslušníci tohoto vojenského zařízení po dohodě zabezpečit i tzv. prezentační dny AČR na školách, nebo dětských letních táborech. Na naší emailové adrese krajského vojenského velitelství se objevilo spoustu žádostí od organizátorů dětských táborů v jihočeském regionu o „vojáky pro děti“ a tak jsme za nimi vyrazili.

Ve většině případech se nám povedlo najít oboustrannou shodu ve vhodném termínu, a tak prvním táborem kde se ranního nástupu zúčastnili i příslušníci KVV, byl dětský letní tábor OKO ukrytý na malebném místě nedaleko Písku.

Naše nová Toyota Hilux si s terénem kolem tábora i přístupovou cestou k němu hravě poradila. Vzápětí také dorazila i vojenská sanita Iveco se svou posádkou z Bechyňského Centra zdravotních služeb a edukačně branný den mohl začít.

Vedoucí rozdělili děti do skupin, z nichž každá se vzápětí vydala na jedno ze stanovišť, kde postupně vyzkoušeli svoji obratnost při překonávání vodorovné lanové překážky (tzv. slick line), na „vědomostním“ stanovišti se dozvěděli něco o hlavních úkolech AČR a její spolupráci s IZS, nebo se pokusili zasáhnout atrapou granátu okop v různých vzdálenostech. Věřte, že s vojenskou přilbou na hlavě a třeba z lehu to opravdu není úplně jednoduché.

Na stanovišti s bechyňskými zdravotníky je čekal, spolu s ukázkami zdravotnického materiálu a prohlídkou techniky, také nácvik nepřímé masáže srdce a umělého dýchání. Největším lákadlem samozřejmě byla ukázka některých ručních zbraní, beseda o nich, poučení a ukázka bezpečné manipulace. Praktické vyzkoušení střelby děti absolvovaly se vzduchovkami a airsoftovými verzemi zbraní používaných v AČR a nebylo jich málo, které si po úspěšně zopakovaném zasažení cíle odnesly zasloužený čepicový odznáček AČR.

Tento scénář se s drobnými obměnami odehrál také na táborech Karvánek, NOVÁ u Stráže nad Nežárkou, NOVÁ 2 u Benešova nad Černou, Slavkově u Českého Krumlova, ČCK Prachatice na Zadově, v Radeníně u Tábora, nebo v Bítově nedaleko Chýnova.

Závěrečné táborové nástupy, vyhodnocení, rozdání drobných dárků a rozloučení s poděkováním „hurónským“ křikem dětí bylo pro vojáky jasným znamením, že s POKOSem uspěli a ve všech případech už zazněly žádosti o naši návštěvu i v příštím roce. Takže i my děkujeme za pozvání a budeme se těšit na dětské tábory v létě 2025.